Vítejte v prvním dílu našeho podcastu "Arboristika aktuálně", kde se společně ponoříme do fascinujícího světa stromů a péče o ně. Jsem váš host a dnes, stejně jako v každém dalším díle, se budeme věnovat tématům, která formují naše obce, města a volnou krajinu. Společně s odborníky, milovníky stromů a arboristy prozkoumáme, jak stromy ovlivňují naše životy a jak my můžeme ovlivnit jejich.

V dnešním díle se zaměříme na úvod do arboristiky, historii péče o stromy v naší krajině a na význam stromů pro současnost i budoucnost. Stromy jsou nejen klíčovým prvkem estetiky našeho prostředí, ale představují i základ biodiverzity a udržitelné budoucnosti. V době, kdy se změna klimatu stává stále větší výzvou, se stává péče o stromy a jejich adaptace na měnící se podmínky nezbytnou.

Arboristika, neboli věda a umění péče o stromy, se vyvíjí a adaptuje, aby mohla čelit současným i budoucím výzvám. Tento obor vyžaduje nejen uplatňování ověřených postupů, ale i integraci nových metod a technologií. V dnešní době se arboristé musí vybavit nejen hlubokými znalostmi o biologii a ekologii stromů, ale také o nejnovějších technikách řezu, výsadby a ochrany stromů před škůdci a nemocemi.

Historie péče o stromy v naší krajině je bohatá a sahá daleko do minulosti. Od prvních komponovaných parků a zahrad v 17. století, přes základy institucionální ochrany přírody v 19. století, až po moderní arboristické postupy a technologie. Tato historie nám ukazuje, jak se naše vztahy ke stromům vyvíjely a jak se postupně formovala současná podoba arboristiky.

Význam stromů pro současnost i budoucnost nelze podceňovat. Stromy nejenže produkují kyslík, který dýcháme, ale také pomáhají regulovat klima, chrání půdu před erozí a poskytují útočiště mnoha druhům živočichů. V městském prostředí přispívají ke snižování teploty, filtrují znečištěný vzduch a zlepšují celkovou kvalitu života.

V dnešním díle se tedy podíváme na to, jak můžeme stromům pomoci čelit výzvám, které přináší současný svět, a jak můžeme zajistit, aby stromy mohly i nadále plnit svou nezastupitelnou roli v našem ekosystému. Budeme diskutovat o nejnovějších trendech v arboristice, o výzvách a příležitostech, které před nás staví změna klimatu, a o tom, jak každý z nás může přispět k ochraně a péči o stromy ve svém okolí.

Takže zůstaňte s námi, protože se společně vydáme na cestu objevování krásy a důležitosti stromů v našich životech.

Péče o dřeviny má v českých zemích dlouhou historii, která se začala výrazněji formovat již v 17. století s zakládáním prvních dochovaných komponovaných parků a zahrad. Tyto rané projevy zájmu o krajinu a její estetickou úpravu představují počátky systematického přístupu k péči o dřeviny v našem prostředí. V 19. století pak dochází k významnému rozvoji v oblasti institucionální ochrany přírody, což je období, kdy se začínají klást základy moderní arboristiky a ochrany přírodních hodnot.

V roce 1833 bylo vydáno nařízení číslo 4164, které mělo za cíl zřizování okrašlovacích komisí. Tyto komise měly na starosti nejen estetické aspekty krajiny, ale také funkční a ekologické, včetně péče o stromy a stromořadí. O několik let později, v roce 1837, bylo vydáno nařízení Státní ochrany přírody, které ukládalo povinnost udržování stromů a stromořadí u veřejných cest. Toto nařízení představuje jeden z prvních legislativních aktů, který přímo adresoval ochranu a péči o dřeviny v krajině.

V roce 1849 došlo k vzniku prvního okrašlovacího spolku, což signalizovalo začátek organizované péče o veřejnou zeleň a stromy. Okrašlovací spolky měly zásadní vliv na vzhled našich měst, obcí a krajin. Tyto spolky nejenže vysazovaly stromy a zajišťovaly jejich péči, ale také se aktivně podílely na ochraně přírodních památek a vzdělávání veřejnosti v oblasti ochrany přírody. Tento trend pokračoval a v roce 1904 byl ustaven Svaz českých spolků okrašlovacích v Království českém, což představovalo další krok k systematickému přístupu k ochraně a výsadě stromů.

Dalším významným krokem bylo přijetí Zemského zákona na ochranu ptactva z 30. dubna 1870, který, ač primárně zaměřen na ochranu ptáků, nepřímo podporoval ochranu stromů a lesních porostů jakožto jejich přirozeného habitat. Tento zákon reflektoval rostoucí povědomí o vzájemné propojenosti ekosystémů a potřebu jejich ochrany.

Na přelomu 19. a 20. století došlo k dalšímu významnému rozvoji v oblasti ochrany přírody, když byl mezi lety 1899 a 1913 proveden soupis významných stromů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pod vedením Chadta Ševětínského. Tento soupis měl za cíl identifikovat a ochránit jedinečné a historicky významné stromy, což představuje důležitý milník v historii péče o dřeviny na území dnešní České republiky.

V roce 1900 bylo na území dnešního Slovenska vydáno nařízení královského uherského ministra zemědělství, které se týkalo soupisu památných stromů a povinné ochrany přírodních památek. Toto nařízení ukazuje na paralelní vývoj v péči o dřeviny a ochraně přírody v rámci tehdejšího Uherska.

V roce 1914 vydalo Ministerstvo orby oběžník o ochraně přírodních památek, který dále posiloval legislativní rámec pro ochranu přírody, včetně dřevin. A v roce 1923 byl založen Svaz na výzkum a ochranu přírody a krajiny, což představuje vznik jedné z prvních organizací v Československu, která se systematicky věnovala ochraně přírody a krajiny, včetně péče o stromy.

V roce 1922 byl zahájen soupis významných stromů pod péčí generálního konzervátora Rudolfa Maximoviče, což ukazuje na rostoucí povědomí o nutnosti ochrany přírodního dědictví. Tento krok byl podpořen publikacemi J.S. Procházky "Ochrana přírody" v letech 1926 a 1927, které přikteré přispěly k šíření myšlenek ochrany přírody mezi širší veřejností.

Období druhé světové války a následná léta přinesla výzvy, ale i nové příležitosti pro arboristiku. V roce 1940 byla publikována kniha "Péče o staré stromy" od Hilitzera, která se zaměřila na konkrétní aspekty péče o stromy. V roce 1942 pak Šebek a Vaněček ve své práci "Technické stavby a ochrana přírody" adresovali otázku ochrany dřevin při výstavbě, což reflektovalo rostoucí zájem o integraci ochrany přírody do plánování a rozvoje infrastruktury.

Rok 1946 přinesl významný legislativní krok, kdy oběžník Národního výboru v Praze "Zákaz kácení stromů" zakázal kácení ojedinělých stromů, jejich skupin starších 40 let a stromů starých a památných s estetickým významem v krajině. Toto nařízení zdůraznilo potřebu ochrany stromů jako důležité součásti ekosystému a kulturního dědictví.

V roce 1951 došlo k zrušení činnosti okrašlovacích spolků, což představovalo konec jedné éry, ale zároveň otevřelo cestu pro nové formy organizované péče o stromy a zeleň. V meziválečném a poválečném období tak arboristika prošla významným vývojem, který byl charakterizován jak legislativními změnami, tak rozvojem vědeckého poznání a technik péče o stromy. Toto období položilo základy pro moderní arboristiku

Tento historický vývoj ukazuje, že péče o dřeviny a ochrana přírody má v českých zemích dlouhou a bohatou tradici. Postupné budování legislativního a institucionálního rámce pro ochranu přírody od 17. století až po první polovinu 20. století položilo základy pro současné pochopení a praxi v oblasti arboristiky a ochrany přírodních hodnot.

Mezi lety padesát a padesát čtyři byl proveden soupis památných neboli význačných stromů, stromořadí a porostů, což představovalo významný krok k ochraně a uznání hodnoty našich stromů. V roce padesát tři byla publikována práce "Ošetřování starých stromů" od Friče, která se stala základním kamenem pro mnohé moderní techniky péče o stromy.

Rok padesát šest přinesl Zákon o ochraně přírody číslo čtyřicet/padesát šest Sb., který položil legislativní základy pro ochranu přírody v naší zemi. O dva roky později, v roce padesát osm, byl přijat Zákon o kulturních památkách číslo dvacet dva z roku devatenáct set padesát osm který rozšířil ochranu i na kulturní hodnoty spojené s přírodními prvky, včetně stromů.

V roce šedesát pět byla vydána vyhláška ministerstva zemědělství číslo osmdesát devět z roku devatenáct set šedesát pět o kácení stromů, která stanovila pravidla pro kácení stromů mimo les. Tento legislativní akt zdůraznil potřebu regulace zásahů do stromové populace a jejich ochranu.

Sedmdesátá léta přinesla další rozvoj v péči o stromy, zejména díky práci doktorky Boženy Gregorové, CSc., a jejího vývojového týmu ze Sadů, lesů a zahradnictví hlavního města Prahy. Jejich práce přispěla k lepšímu pochopení potřeb stromů a rozvoji metod jejich ochrany a péče.

Osmdesátá léta byla svědkem dalšího legislativního rozvoje, kdy byla vydána vyhláška ministerstva kultury číslo sto čtyřicet dva z roku devatenáct set osmdesát o povolování kácení, která dále upravovala ochranu stromů mimo les. V témže období byly vydány klíčové publikace týkající se péče o stromy, včetně práce Bartosewicze a Siewniaka "Ošetřování okrasných dřevin".

Devadesátá léta a přelom tisíciletí přinesly významný rozvoj v oblasti péče o dřeviny, zejména v důsledku vzniku řady soukromých arboristických firem, z nichž je třeba zmínit alespoň společnost Asakon pod vedením Martina Němce a společnost Eden pod vedením Miloše Netolického. První skupina přibližně dvaceti profesionálních arboristů od roku devatenáct set devadesát byla základem moderního oboru péče o dřeviny a řada z nich v oboru funguje do dnešních dnů. 

Na tomto místě je nutné zmínit památku inženýra Františka Smýkala. František byl jednou z klíčových postav, které po Sametové revoluci formovaly základy péče o dřeviny v České republice. Narodil se v Napajedlech na Moravě a od mládí byl veden k poctivé práci na polích v rodině uznávaného sedláka. Jeho cesta k zahradnictví nebyla přímá; původně toužil vyučovat matematiku, ale tehdejší režim mu určil jiný směr - vzdělávání v oblasti zemědělství. Tato změna však nezmenšila jeho lásku k matematice, kterou si udržoval po celý život, a vedla ho k objevení kouzla dendrologie na zahradnické fakultě v Lednici na Moravě.Po studiích byl umístěn do sadovnického střediska v Teplicích, kde se setkal se svou budoucí ženou Květou, s níž sdílel vášeň pro dendrologii. Společně pracovali na sadovnických projektech v Teplicích a Ústí nad Labem, kde se jim narodily dvě dcery, které následovaly rodičovské kroky a vystudovaly Zahradnickou školu v Mělníku a Fakultu zahradnictví v Lednici na Moravě.

Po roce devatenáct set osmdesát devět začal Smýkal vyučovat na Střední zahradnické škole v Mělníku, kde mohl plně uplatnit své odborné i teoretické znalosti. Jeho přístup k výuce a láska k oboru inspirovaly mnohé studenty a kolegy. František si uvědomil nedostatek odborné péče o stromy v tehdejším Československu a založil na škole postgraduální studium Komplexní péče o dřeviny, které se stalo centrem pro zahradnické odborníky a nově vznikající sadovnické podniky.

Byl také iniciátorem konference "Strom pro život, život pro strom", která se stala významnou platformou pro sdílení poznatků a zkušeností v oblasti arboristiky. Jeho práce a odhodlání významně přispěly k rozvoji zahradnického oboru v České republice, a to nejen prostřednictvím výuky, ale i přednášek, publikační činnosti a angažovanosti v odborných svazech.

František zemřel nečekaně v září roku dvatisíce devět, ve věku šedesáti devíti let, ale jeho odkaz a vliv na zahradnický obor v České republice zůstávají nezměrné. Jeho životní práce, založená na úctě k řemeslu, domovu, historii a hluboké lásce k přírodě, inspirovala a nadále inspiruje generace zahradníků, arboristů a sadovníků, kteří mimo jiné na jeho památku u obce Mšeno vysadili “Františkovu alej”. 

Díky možnosti výměny informací se zahraničím došlo k aplikaci nejmodernějších poznatků v oboru, zejména z prací Alexe Shiga a Dirka Dujesiefkena. 

Doktor Alex L. Shigo, který žil mezi léty tisíc devět set třicet a dva tisíce šest, je považován za otce moderní arboristiky. Byl to biolog, patolog rostlin, spisovatel a cestovatel, jehož životním posláním bylo studium stromů. Dr. Shigo se celý svůj vědecký život věnoval hledání nejlepších metod, jak zastavit úpadek péči o stromy po celém světě a jak lépe porozumět biologii dřevin. Věřil, že správně provedené řezy mohou pomoci stromům k podpoře jejich fyziologie a zlepšení růstu. Své poznatky, zkušenosti a lásku ke stromům šířil mezi arboristy a lesníky, s nimiž pravidelně spolupracoval

Narodil se v Duquesne v Pennsylvánii a po službě v americkém letectvu během korejské války, kde působil jako klarinetista v kapele amerického letectva ve Washingtonu D.C., získal titul bakaláře biologických věd na Waynesburg College v Pensylvánii. Poté dokončil doktorát v oboru rostlinné patologie na Západní Virginii Univerzitě v roce tisíc devět set šedesát. V letech tisíc devět set padesát devět až tisíc devět set osmdesát pět pracoval pro Lesní službu Spojených států jako vedoucí vědeckého kolektivu, kde vedl průkopnický výzkum v oblasti biologické degradace stromů. Během své kariéry cestoval po celém světě, kde přednášel a vedl semináře, sdílel svou vášeň pro stromy a podporoval porozumění biologii stromů mezi arboristy a lesníky.

Jeho výzkum vedl k objevu, že stromy mají schopnost odizolovávat napadená pletiva, což nazval jako kompartmentalizace rozkladu ve stromech (CODIT). Tento objev vedl k přehodnocení arboristických praktik, jako jsou techniky řezu a zejména ošetřování dutin. Dokázal, že mnohé tehdy běžné praktiky ve skutečnosti podporovaly kolonizace stromů dřevními houbami nebo byly neúčinné. 

 Doktor Shigo vyprodukoval přes dvě stě sedmdesát publikací, včetně mnoha výzkumných prací, knih, brožur, CD a DVD. Po odchodu do důchodu spolu s manželkou Marilyn tyto materiály publikovali pod značkou Shigo and Trees, Associates. Cestoval po světě, kde pořádal prezentace, dílny, semináře a demonstrace. Jeho oblíbenou frází bylo "Učte se od stromů!" a "Touch trees" (dotýkejte se stromů), což se stalo jeho ochrannou známkou, kterou používal při autogramiádách svých knih. Alex Shigo po sobě zanechal bohaté dědictví v podobě hlubokého porozumění biologii stromů, které nadále slouží jako pevný základ pro další výzkum v této oblasti.

V roce dva tisíce dva byl jmenován novým odborným garantem Svazového programu "Péče o dřeviny rostoucí mimo les" doktor Jaroslav Kolařík, pod jehož vedením tým odborníků vypracoval kompletní balík metodik a standardů, které do dnešního dne definují obor péče o dřeviny.

Jedním z hlavních milníků bylo vyvinutí první verze třinácti oborových Standardů péče o přírodu a krajinu, které dnes slouží jako směrnice pro správnou péči o mimolesní zeleň v České republice. Tento vývoj, spolu s vytvořením modelu WLA - Wind Load Analysis - pro analýzu biomechanické stability stromů, ukazuje na dynamický vývoj arboristiky a její adaptaci na nové výzvy a poznatky.

Tato historie a vývoj péče o dřeviny v druhé polovině dvacátého století ukazuje, jak se arboristika stala vědecky podloženým oborem, který je nezbytný pro ochranu a udržitelný rozvoj našeho přírodního dědictví.

A tímto se blížíme ke konci našeho prvního dílu podcastu "Arboristika aktuálně". Děkuji vám všem za poslech a doufám, že jste si dnešní cestu fascinujícím světem stromů a péče o ně užili stejně jako já. Dnes jsme se jen dotkli povrchu toho, co arboristika obnáší, ale před námi je ještě mnoho témat, příběhů a poznatků, které společně prozkoumáme.

Nezapomeňte sledovat "Arboristika aktuálně" na vaší oblíbené podcastové platformě, ať už je to Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts nebo kdekoliv jinde, kde se vám líbí poslouchat. Odebírejte nás, abyste nikdy nepropásli žádný z našich příštích dílů, a pokud máte chvíli, zanechte nám hodnocení nebo recenzi. Vaše zpětná vazba nám pomáhá růst a zlepšovat se, a také pomáhá dalším posluchačům objevit tento podcast.

Pokud máte otázky, nápady na témata, nebo byste chtěli slyšet od konkrétních odborníků v oblasti arboristiky, neváhejte nás kontaktovat přes naše sociální sítě nebo přímo na platformě, kde nás posloucháte. Vaše interakce a zájem o téma nás motivují pokračovat v naší práci a přinášet vám kvalitní obsah.

Děkuji vám ještě jednou za váš čas a zájem. Těším se na vás u dalšího dílu "Arboristika aktuálně", kde budeme pokračovat v objevování krásy a významu stromů v našich životech a krajině. Ať už jste odborníci, milovníci stromů, nebo jen zvědaví posluchači, věřím, že společně můžeme udělat rozdíl. Přeji vám krásný zbytek dne a až do příště si užívejte přírodu kolem vás. Nashledanou!